Prezident Joe Biden v rámci svého návrhu nejnovějšího balíčku pomoci Ukrajině žádá zákonodárce o pravomoc formálně zkonfiskovat majetek sankcionovaných oligarchů, aby zaplatili za „nápravu škod, které Rusko způsobilo… a pomohly vybudovat Ukrajinu“. Sněmovna už schválila návrh zákona, který vybízí Bidena, aby prodal aktiva, ale nedala mu k tomu konkrétní oprávnění.
Jiné návrhy povzbuzují Bidenovu administrativu, aby prodala desítky miliard dolarů aktiv ruské centrální banky, které zmrazila. Z prohlášení Bílého domu není jasné, zda Biden plánuje jít i po státním majetku.
To, že s tímto návrhem šel do Kongresu, aby získal povolení, naznačuje, že jeho právníci věří, že současný zákon povoluje pouze zmrazení a ne prodej cizího majetku v průběhu mezinárodní krize. Myšlenka přimět Rusko, aby zaplatilo reparace za škody na Ukrajině, je očividně přitažlivá, ale na prvním místě musí být dodržování ústavního a mezinárodního práva.
Zmrazování vs. konfiskace
Jaký je rozdíl mezi zabavením nebo zmrazením majetku – zákazem komukoli disponovat s majetkem nebo jej používat nebo si z něj brát příjem – a jeho konfiskací? Zmrazování ničí ekonomické výhody vlastnictví. Majitel si však zachovává alespoň naději, že když konflikt skončí a příkaz ke zmrazení vyprší, majetek – nebo jeho ekvivalent v penězích – se mu vrátí. Konfiskace znamená prodej majetku a předání výnosu spolu se zabavenou hotovostí určenému příjemci – v tomto případě lidem jednajícím jménem Ukrajiny.
Zákon International Economic Emergency Power Act z roku 1977 povoluje pouze zmrazení, nikoli prodej cizího majetku v průběhu mezinárodní krize. Americký Kongres přijal tento zákon, aby nahradil zákon Trading With the Enemy Act z roku 1917, který dal prezidentovi mnohem širší pravomoc jednat proti americkým protivníkům ve válce i mimo ni.
Od té doby USA často využívají pravomoci zabavit majetek patřící zahraničním jednotlivcům nebo národům jako ekonomickou sankci k potrestání toho, co považují za „špatné chování“. Například poté, co Írán zaútočil na americkou ambasádu v Teheránu a zmocnil se jí, vláda USA zabavila miliardy dolarů íránských aktiv v USA, včetně hotovosti a majetku. USA také zmrazily aktiva Venezuely a Talibanu kvůli vazbám na terorismus a ruské jednotlivce považované za odpovědné za porušování lidských práv.
